Král je mrtev

13. července 2015 v 21:35 | Otherwise |  Můj milý deníčku
Přes střepy začíná pomalu prosakovat krev. Nejdříve se sotva dotýká vnitřních ostrých okrajů jednotlivých úlomků, následně vyplňuje celý vnitřní prostor mezi nimi. Vyplňuje spáry a přetéká přes střepy aby celý prostor zcelistvěl.
Krev ze srdce které pumpuje řečiště do plic, plic které dýchají stejný vzduch, který je vlhkostí stávajícího deště nasáklý ať už hraje ve sluchátkách cokoli... a tak líbivým parfémem, který i po letech nejde dostat z hlavy.
Navzájem ovlivněni. Hrnek na povrchu praská, jen abych se mohl jednoho dne roztříštit a zase sjednotit až vesmír nebude ničím a obrátí se zpět.

Tak jako tak... je tu ona chvíle... kdy dá lidem znát, že je čas. Čas na vše zapomenou a přestat se jen křenit.
Jako není co získat, tak není co ztratit. Vždy máme sebe ať to zní sebeegoističtěji.... (žiš to je zas slovo) a my jsme silní... nebo ne?

Přemýšleli jste někdy o všech těch dnech, co jste promarnili?

starostmi, touláním, beznadějným doufáním?

Moc nepomáhám co? xD Bezpředmětnost opět zvítězila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama